Sýkorkám, převážně...

Když jsme onehdá malovali květináče na anděly, jednoho z nich se zmocnil i Ogárek. Děti v tomto věku těžko - a hlavně škoda - krotit, a tak měl nakonec jeho květináč do andělského hávu hodně, hodně daleko, leda by šlo o nějakou hippie odnož, což možná není až zas tolik od věci:o) Tak jsme květináč použili pro letce naše, pozemské, smíchali zobání s roztopeným tukem a v květináčích nechali stuhnout.

Z kuchyňského okna, furt na dohled - staré krmítko máme na jabloni v zahradě, kam není vidět, takže tato pidikrmítka máme místo telky. Trochu monotónní programová struktura, ale zatím se bavíme celkem skvěle.

Sýkorky denně...

...strakapoud občas...

...a brkoslav ještě nikdy:o) Tomu se líbí u lö a pak taky na půl cesty Vyhnálkov - Slovensko. Chápu... Bílé Karpaty láska veliká. Mlask.

tož tak toť

 Když dneska startovala kinderparty, byla dospělácká sekce mírně rozechvělá, čas sčítání hlasů se blížil a my stále věřili, že naše volba klapne i v celorepublikovém modelu, snílci. Pochybnosti byly, ale určitě víte, jak je to s tou nadějí (která vždycky umírá až jako poslední). Klaus každopádně kecal, pravda a láska rozhodně nezvítězila. Toto vítězství bohužel stojí na diametrálně opačném konci hodnotového žebře.

Snažím se smířit, ale dře to. Smutno je mi. Trochu Š(l)ouf(l). Jedinou radostí dneška, co se voleb týká, bylo zjištění, že pana Schwarzenberga volilo 55,07% občanů Vyhnálkova, moravského maloměsta, zcela mimo KS tabulky.

Hrdá ale budu dál, už kvůli němu - kvůli jeho snaze a boji. Kvůli nám a pro naše děcka. ČR je dobré místo k životu a ty malé-velké všednosti si přeci jen šéfujeme sami. Věřím, že s KS by se šlo v srdci čistěji, ale tak - zvládneme to i sami, co?

Zdroj - klik: http://www.fler.cz/blog/zbrblanim-k-narodni-hrdosti-20797

Edit. 27.1.: Přehledná mapa. Ten náš modrý puntík mezi okolními ruďochy mne fakt dost baví. Ani Krajské nezklamalo, juch! Za Karla!

Muchas gracias!

 Letos jsme jeli narozeninový sakumprdum podle Kingy. Loni nám totiž dost zachutnal její čokokorpus, tak jsem vlastně jen sáhla po osvědčeném. Vzhledem k pokulhávajícímu morálu, prostoru a času (na nějaké ty extra hokusy-pokusy à la loňská sova) jsem ráda obšlehla celý dortový post a v noci si trochu ujela na ranním surprise pro B.

 Recept hledejte zde.
Video na růže zde.

Kingo, dík! Stejně tak gratulantům z minulého příspěvku, kompetentní osobě přetlumočeno. Radost byla, o tom žádná... :o)

Startuje se do desítky

Tak naší hvězdě je dneska devět. Rachot.

Naštěstí je furt hravá jako štěně a tradiční kokina v pytlíku do školy by byl jako solidní trapas, mami, tak jsme včera začly stříhat brýle a pláště a já, když jsem pak sama samotinká v tichu noci kompletovala, přemýšlela, jestli jsem spíš superhrdina nebo supermagor. Plodné úvahy to tady byly, eh... Co je špatného na Slaviích?! Každopádně musím uznat, že lízátkový nápad odsud je fakt very funny a mě by takové lízo potěšilo i dnes (a to už jsem ze třetí á dost, dost let).

  Tak si říkám, nic proti Superhrdinům, ale do Života bych jí přála spíš nějaké takové ty hrdiny tiché, skromné, víceméně mimochodné (čeština rulezzzz), prostě šťastné a veselé (nejen o Vánocích). Silvestr nebo Woody? No jistě...

PS: Tohle je má jediná těhotenská fotka ze všech těch mých celkem třech. Uvnitř je právě prvorozená, která  tam brzy po pořízení snímku už zase nebyla. Hodně, hodně brzy. A jak hezky na tom černém triku vyniká můj prudce yntelygentní levý malíček:o)

Bludný kruh v pruhu

 Konečně jsem dneska odfotila, co jsem už dlouho chtěla. Čepice podle Pickles, původně jsem teda z onoho picklesového zimního dua měla zálusk na okatý  nákrčník, ale dost dlouho v mém podání nevypadal tak, jak jsem si vysnila, tak jsem šla od toho. Nakonec má Stehýnko na krku mou lásku letošní zimy numero uno, šálu Baktus. Mňamota jak cyp! A těžce návyková (řekl člověk, který nesnáší dělat věci 2x stejně).

 Další žhavou novinkou na Kohoutím vršku je háčkovaná zvířena vánoční. Hroch Ogárkův, zebra Stehýnčina, žirafa pro Benjamínka je ve skluzu, ale Ježíšek házel echo, že již brzy! Návody zde.

 (Za tu žirafku by ale docela dobře mohla zaskakovat B, geny jsou geny...)

 A tuto Baktus můj. Asi jediný šál, který fakt zůstane a nebude nakonec podarován. Je z Vlnapovýho Merina, na jehlicích č.4,5. Rychlovka. Čepka pytloidní, příjemná, jednoduchá, černá a prostě juch, placka od mi.ui jako pozornost k nákupu. Tak dlouho se mi líbila, až si mne jednoho krásného dne prostě našla:o) ...kuju!

A když už jedem v té ČB linii, tento rodinný biják je furt na špici! Točeno 19.3.1984. Byly mi tři a dostala jsem tuto dokonalou skládačku ze dřeva. A ten kluk, to je brácha, dneska si otevřel vlastní ordinaci a mně je jasné, že štěstí bude stát při něm! Život je stejně žůžo...

Pro HanuL.

 Bez těch nivových preclíčků fakt nelze, Hani, u nás určitě ne:o)

  220g hl. mouky, 200g strouhané Nivy, 200g změklého tuku, 1 žloutek, 1 vejce na potření, mák bo sezam na posyp. "Smichat, udelat precliky, potrit vajcem, makem, pect na 180st, cau mnam." 12/1/2008 - SMS od Leni, ona ty preclíky dovezla tenkrát k nám na Silvestra totiž. Výborný nápad, Leni:o)

PS: Pokud máte pocit, že byste na to šoulení a proplétání neměli nervy, mužova babička si spešl kvůli nim pořídila formičku z Tescomy a šlo to raz-dva, šup, lup, s úsměvem na rtu a preclíkem na háku plechu. ..

13/3000

Do toho čerstvě nakousnutého roku Vám ze všeho nejvíc přeju, ať neztratíte sílu a chuť bojovat za všechny důležitosti Vašich dní, na možná škobrtnutí nehledě. Nezapomínejme, činy jsou opravdu mnohdy více než slova...

♥

Životem šťastně a statečně, opatrujte se a užívejte, 2013 bude ok, těším:o)